Glass Door -Pages aquarellées -1989 Ici rien ne se passe Tout est dehors Le temps se plie comme un vêtement Dans un coin La mer rentre par transparence Par la porte de verre L’eau de la lumière tremble Sur les murs lisses Prison ou sanctuaire Fermé à double tour Par le regard même La paix de l’instant se boit Dans une coupe sans bord Là-bas un bateau gîte Toutes voiles dehors Et avec l’écume bleue Je mouille la page கண்ணாடிக் கதவு -Pages aquarellées -1989 தொகுப்பிலிருந்து காலம், மடிக்கப்பட்ட கோட்டைப் போல ஒரு மூலையில் கிடக்கிறது, இங்கு எதுவும் நடப்பதற்கில்லை. எல்லாம் மறுபக்கத்தில்! வெளியே , பாய்மரத் துணியின் படங்கில் தெறிக்கும் நீலத்தில், கப்பல் வரிசையில் நிற்கிறது. நான் காகிதத்தை ஈரமாக்கினேன் ; நீர் சூழ்ந்த வெளிச்சம் தளம்புகிறது! விளிம்பில்லாத கோப்பையில் குடிக்கப்பட்டிருக்கும், கடல், தெளிவுடன் கண்ணாடிச் சுவரினூடாகவும், சன்னலினூடாகவும் நோக்கி வருகிறது. அதனுடைய பார்வையில் சாத்தப்பட்டிருக்கிற , சிறை அல்லது சரணாலயம் -இரண்டிலொன்று !- அதுவே அதனது உடனடிச் சமாதானம் ! தமிழில்,